Čím očkujeme

Pfizer/BioNTech

Tato vakcína je vůbec první v historii, která je založena na principu mRNA. Molekula mRNA je jakýmsi návodem, který je vakcínou vpraven do lidského těla a podle kterého pak naše vlastní buňky vytváří specifický virový protein, tzv. spike protein. Ten následně aktivuje náš imunitní systém a umožní vznik protilátek a buněčné imunity proti nemoci COVID-19. Tento virový protein je zcela neškodný a nemůže nijak vyvolat samotné onemocnění. Deník New England Journal of Medicine zveřejnil výsledky studie, ve které se uvádí schopnost této vakcíny bránit vzniku onemocnění COVID-19 až u 95 % lidí starších šestnácti let. Výsledky vychází z klinických studií prováděných na více než 44 000 dobrovolníků z různých zemí.

První zemí, která začala vakcínu firmy Pfizer plošně používat, se stala Velká Británie. Od konce prosince 2020 se touto vakcínou začalo očkovat i v České republice. Jedná se o první vakcínu, která byla Evropskou komisí podmínečně schválena pro použití v Evropské unii a jedinou, která je doposud dostupná v ČR. Důvodem, proč jsou pod vakcínou podepsány dvě firmy, je, že německá biotechnologická společnost BioNTech vakcínu vyvinula a farmaceutická firma Pfizer se následně podílela na jejím testování a distribuci.

Mezi možné vážné nežádoucí účinky Pfizer vakcíny se řadí například horečka, únava, bolest hlavy svalů nebo kloubů. Tyto reakce jsou však naprosto přirozené a jsou projevem účinné stimulace našeho imunitního systému vakcínou. Všechny tyto reakce zpravidla vymizí do dvou dnů. Ve výjimečných případech se může bezprostředně po očkování vyskytnout alergická reakce až tzv. anafylaktický šok. Tato reakce může ve stejně nízkém procentu doprovázet i jiné běžné vakcíny. Riziko alergické reakce je zvýšeno u lidí, kteří již někdy v životě alergickou reakci na vakcínu nebo některou z jejích složek prodělali. Z tohoto důvodu vždy pacient před samotným očkováním vyplňuje dotazník, který tyto skutečnosti zjišťuje, a zároveň po aplikaci vakcíny musí 30 minut setrvat v čekárně pro případ náhlých komplikací.

Možnou nevýhodou vakcíny od firmy Pfizer může být fakt, že je nutné ji skladovat při velmi nízké teplotě (-75 °C). V běžné ledničce je pak možné ji uchovávat maximálně 5 dní. Tuto vakcínu je zároveň třeba před samotným použitím ředit fyziologickým roztokem. Vakcína se podává ve dvou dávkách v rozmezí 3 týdnů.

Moderna

Vakcína vytvořená společností Moderna funguje na stejném principu mRNA jako předchozí vakcína. Tato očkovací látka vytvořená v USA byla začátkem ledna 2021 schválena Evropskou komisí a v následujících týdnech až měsících by se s ní tak mohlo začít očkovat v zemích Evropské unie včetně ČR. Kromě toho byla vakcína dosud schválena také v USA, Kanadě, Izraeli nebo Velké Británii. Tak jako u vakcíny Pfizer, i zde dosahuje očkování vysoké účinnosti, konkrétně 94,1 %, po dvou dávkách dokonce i vyšší.

Firma Moderna, podobně jako Pfizer, v prosinci zahájila testování, zda vakcínou navozená imunita reaguje stejně i na novou mutaci viru, která se rozmohla ve Velké Británii. Zároveň společnost pracuje na klinických testech pro použití vakcíny i u osob s nádorovým onemocněním, těhotných žen a dětí. Doposud je její použití schváleno pouze od 18 let věku.

Nespornou výhodou této vakcíny je její možnost skladování i při vyšších teplotách, konkrétně při -20 °C po dobu 6 měsíců. V ledničce pak až 30 dní. Tuto vakcínu zároveň není potřeba před použitím jakkoliv ředit. Její podání je rozděleno do dvou dávek s odstupem 4 týdnů.

Astrazeneca

Vakcína firmy AstraZeneca vznikla ve spojení s Oxfordskou univerzitou. Jedná se o vektorovou vakcínu, která využívá neškodný virový nosič. Nosičem je konkrétně virus vyskytující se u šimpanzů, u kterých způsobuje běžné nachlazení. Tento virus se u lidí nevyskytuje, a zároveň je upraven tak, aby nemohl vyvolat jakékoliv onemocnění. Do tohoto nosiče je vložena genetická informace koronaviru, podle které naše buňky následně vytvoří již zmíněný spike protein, tedy částici viru stimulující náš imunitní systém. Tím se vytvoří obrana proti případnému budoucímu napadení koronavirem. Tato metoda byla například již dříve bezpečně použita a vyzkoušena například proti tuberkulóze, malárii nebo ebole, proti které je doposud běžně využívána.

Aktuálně se vakcína může používat ve Velké Británii, Argentině nebo Indii. Podle analýzy zveřejněné na začátku prosince 2020 v odborném periodiku The Lancet se schopnost této očkovací látky chránit organismus proti nemoci COVID-19 pohybuje okolo 70 % po dvou dávkách, o šest procent méně po jedné dávce. Novější studie z Velké Británie však stanovila účinnost vakcíny až na 90 %. Klinické studie byly doposud provedeny na zhruba 24 000 dobrovolníků.

Podle dostupných dat Oxfordská vakcína vytváří silnou imunitní reakci, na jejímž základě dochází k vzestupu protilátek proti COVID-19 doprovázeném velmi nízkým počtem nežádoucích účinků jako je nevolnost, slabost či bolest hlavy. Oproti Pfizer vakcíně lze vakcínu společnosti AstraZeneca skladovat při běžné chladničkové teplotě (2 – 8 °C) po dobu jednoho měsíce. Hlavní předností této vakcíny je však její cena, která by se měla pohybovat okolo $4 za jednu dávku. Cena vakcíny od firmy Pfizer nebo Moderna je přibližně 4 – 5 krát vyšší.

V prosinci loňského roku zveřejnila AstraZeneca plán spolupráce s ruským institutem Gamaleya za účelem sdílení dat a možného spojení Oxfordské vakcíny s vakcínou Gamaleya Sputnik V pro dosažení větší účinnosti. Obě vakcíny totiž  využívají obdobnou technologii a stejný virový nosič.

Janssen / Johnson & Johnson

Vakcína proti covidu-19 od americké farmaceutické firmy Johnson & Johnson je podle amerických regulátorů, kteří ji již v únoru schválili, bezpečná a poskytuje zhruba 66procentní ochranu před lehkým průběhem nemoci covid-19.

Celkově látka vykazovala 66procentní účinnost proti lehkému až střednímu průběhu covidu. Podle dosavadních výsledků studie byla účinnost vakcíny proti těžkému průběhu covidu velmi vysoká, jelikož 28 dní od jejího podání nebyly evidovány žádné hospitalizace či úmrtí související s nákazou. FDA ve zprávě uvedla, že vakcína rovněž snižuje riziko nákazy už 14 dní po aplikaci. „Tvůrci vakcíny, kteří skutečně nezanedbali velice náročné klinické a preklinické testy, tak vyhodnotili tu vakcínu, že chrání až před více než 80-85 % před těžkými formami covidu a asi 66 % před těmi lehčími formami. To jsou skutečně vynikající výsledky,“ popsal účinnost virolog Libor Gruhoffer.

Vakcínu od Johnson & Johnson na rozdíl od vakcíny od výrobců Pfizer a Moderna lze uchovávat až tři měsíce v lednici, což usnadňuje distribuci. Je také mnohem stabilnější, takže nepotřebuje extrémně nízké teploty a lépe vydrží i transporty.

Zásadní také je, že díky svému principu se nemusí na rozdíl od všech ostatních zatím užívaných vakcín podávat ve dvou dávkách, ale pouze v jedné. Právě to z ní pro mnohé vlády dělá ideálního kandidáta na urychlení proočkování populace –⁠ vzhledem k této vlastnosti rychlost očkování v podstatě zdvojnásobuje a ulehčuje také logistiku. 

Tato očkovací látka pracuje na principu takzvané virové vektorové vakcíny. To znamená, že používá jako nosič očkovací látky jiný virus, který ale není nebezpečný. V případě covidu se používají adenoviry, jež jsou geneticky upravené.

Dostanou se do buněk, které potom na základě takto přinesené genetické informace vyrábějí proteiny koronaviru. A imunitní systém pak proti nim začne vyrábět imunitní reakci, kterou pak může použít i v případě, že by se setkal s opravdovým virem SARS-CoV-2.

Obecně jsou vektorové vakcíny levnější než RNA vakcíny, jde o starší princip –⁠ jediný problém je, že adenoviry jsou poměrně časté a tělo proti nim může vyrobit protilátky, takže vakcína není účinná.

Například ruská vakcína Sputnik proto používá dva různé adenoviry v každé dávce –⁠ zvyšuje to pravděpodobnost, že ji tělo neodmítne. Na tomto principu pracuje i oxfordská AstraZeneca využívající šimpanzí adenovirus, proti kterému lidé prakticky nikdy protilátky nemají.

Pro vývoj vakcíny společnosti Johnson & Johnson byl využitý vzácný typ adenoviru označovaný jako Ad26. Protilátky proti němu má v západním světě jen asi deset až dvacet procent populace, častější jsou v jiných částech světa. Vakcíny s Ad26 nebývají potlačeny základními protilátkami proti Ad26 v populaci.

Vakcína se proti ostatním již schváleným liší i tím, že do těla nenese jen gen pro virus, ale už přímo virový protein –⁠ neváže se tedy na RNA, ale na DNA.

Její technologie byla pro všeobecné použití schválena před necelým rokem, a to na vakcínu proti ebole od stejného výrobce a využívá se také u zatím neschválených vakcín proti HIV nebo viru zika.