
Očkovací centrum Bohéma
PROSÍME VĚNUJTE POZORNOST NOVÉ OTEVÍRACÍ DOBĚ CENTRA PLATNÉ OD 1.2.2023.
KAPACITA NENÍ NAPLNĚNA A V PRACOVNÍ DOBĚ VÁS VŽDY OBSLOUŽÍME I BEZ REGISTRACE.
NABÍZÍME PŘEOČKOVÁNÍ POSILUJÍCÍCH DÁVEK MODIFIKOVANOU mRNA VAKCÍNOU PFIZER.
NOVĚ TAKÉ OČKUJEME PROTI CHŘIPCE!
PROTI OBĚMA ONEMOCNĚNÍM SE LZE NAOČKOVAT BĚHEM JEDINÉ NÁVŠTĚVY.
Očkujeme první, druhou i obě posilující dávky. Pro posilující dávky nabízíme modifikované vakcíny Pfizer Comirnaty BA.4-5.
Vakcíny Spikevax Bivalent Original/Omicron BA.1. a vakcína Janssen jsou dlouhodobě nedostupné.
Přeočkování 2. posilující dávkou je možné u dětí od 12 let a dospělých od 18 let. Děti ve věku 5-11 let mohou přijít pro 1. posilující dávku (modifikovaná vakcína Pfizer Comirnaty 5-11 BA.4-5). Po základním očkování jednorázovou vakcínou Janssen (dlouhodobě nedostupná) se lze přeočkovat již po 2 měsících.
Děti očkujeme pouze v pátek od 14:00 do 17:00, kdy je na místě přítomen pediatr.
Očkovací centrum Bohéma (v Janáčkově divadle v Brně, na ulici Rooseveltova 31/7) provozuje Společnost Podané ruce ve spolupráci s Diecézní charitou Brno. Denní kapacita centra je více než 1000 osob.
Očkování je dobrovolné, hrazené zdravotní pojišťovnou, nepatříte-li mezi samoplátce.
Platba možná POUZE hotově.
V očkovacím centru jsou připravené čekárny, očkovací kóje i možnost využití venkovní čekárny pro omezení kontaktu s ostatními pacienty.
Očkujeme I bez registrace!
Vakcínou Pfizer
(Od podzimu 2022 nabízíme nové modifikované vakcíny proti Covid-19: Prizer Corminaty BA.4-5. Vakcíny Spikevax Bivalent Original/Omicron BA.1. a vakcína Janssen dlouhodobě nedostupné.)
registraci k očkování proveďte na
Naše služby
Provozní doba
Očkovací Centrum Bohéma
Doprava OC Bohéma
MHD
Zastávka Moravské nám nebo Malinovského náměstí.
Parkování
PARKING JD ve spolupráci s očkovacím centrem Bohéma nabízí zvýhodněné parkování v podzemních garážích u Janáčkova divadla.
Nabídka zvýhodněného parkování je určena výhradně pro klienty očkovacího centra.
Cena za první hodinu parkování je 10,- Kč, každá další hodina bude účtována dle platného ceníku garáží.
Parkovací lístek, který obdržíte při vjezdu, prosím předložte k potvrzení v očkovacím centru u medika, který Vás bude očkovat, poté před samotným výjezdem odevzdejte obsluze garáží a proveďte úhradu v hotovosti (v kanceláři u výjezdu).

Doklady
které byste měli mít u sebe:
Občanský průkaz
Kartička zdravotní pojišťovny
čím očkujeme
Německá vakcína
Pfizer / BioNTech
Americká vakcína
Moderna
Britská vakcína
AstraZeneca
(vakcína AstraZeneca nedostupná
od konce roku 2021)
Americká vakcína
Janssen /
Johnson & Johnson
(vakcína Jannsen nedostupná
od konce roku 2021)
Aktuální informace
- Prosím věnujte pozornost nové otevírací době očkovacího centra platné od 1.2.2023. Děkujeme!
- V OC Bohéma nyní očkujeme i proti chřipce. Proti oběma onemocněním se lze nechat naočkovat během jedné návštěvy.
- Děti očkujeme pouze v pátek od 14:00 do 17:00, kdy je na místě přítomen pediatr.
Koronavirus COVID 19 – Odpovědi na konkrétní dotazy
Obecně k současné zátěži
Jaké pocity dnes lidé zažívají?
Rozmanité. Objevit se může nejistota, znepokojení, strach, vztek, podezřívavost. Výjimečně se může objevit lhostejnost, vnitřní panika či naopak popření rizika. Můžeme se setkat s prožíváním na široké škále reakcí – od lidí vystrašených, nejistých až po ty, kteří situaci zlehčují či bagatelizují.
Většina lidí se však chová racionálně a zachovává klid – sbírají informace, zařizují se podle nich, zachovávají si kritické myšlení, jsou ostražití a snaží se přizpůsobit své chování situaci a doporučením. Většina z nás je v době krize ochotna pomáhat druhým a zlepšovat svou odolnost.
Tím, že si uvědomíme a pojmenujeme vlastní prožívané emoce, tím je ovládneme.
Jak nakládat se svým strachem, obavami a panikou?
Strach je normální reakcí na zátěž.
Má svůj obsah, předmět, kterým může být v daném kontextu obava z onemocnění a jeho následků. Pomáhá komunikovat s blízkými, ventilovat emoce, zaměřovat se na ověřené informace, vybírat si je a nenechat se zahltit, plánovat si čas a varianty dalšího postupu, mít strukturu, zachovávat rutinní činnosti a nenechat se vystrašit.
Jak se panice bránit?
Panika je prudkým projevem úzkosti či strachu, vzniká z nedostatku informací a nedostatku komunikace, narušuje soustředění a racionální uvažování. Panika není častý jev, bývá přeceňována. V médiích bývá často zaměňována s nápodobou chování a se zabezpečovacím chováním lidí. Hlavní protilátkou proti panice jsou informace a komunikace. Jde o to vybírat si validní informace, zachovat si selský rozum, kritické uvažování, zůstat aktivní, nenechat se vystrašit. Pomáhá zapojit se do aktivit, rutinních činností, komunikovat – sdílet.
Co značí o lidech velké nákupy potravin a zásob?
Lidé se chtějí připravit a zajistit, je to normální reakce. Roli může hrát i nápodoba, pokud takové jednání vidí ve svém okolí či v médiích, kde může být zveličováno. Toto chování bývá mnohdy nesprávně označováno jako panika.
Jak uklidnit blízké?
Jde o to, abychom sami vystupovali racionálně a klidně, nedramatizovali.
Je třeba dát si pozor na vlastní emoce, napřed se zklidnit sám, zastavit se, nadechnout se, zachovat si chladnou hlavu, pak uklidňovat druhé.
Vysvětlit blízkým, že v běžném životě uvnitř rodiny se nic nemění, zaměřit se na rodinný život a jeho hodnoty. Vysvětlit, že jde o preventivní opatření, že omezení jsou z důvodu společného přečkání krize, že jako celek funguje, že dál plníme své povinnosti.
K uklidnění pomáhá také fyzická blízkost, opora, obejmutí, laskavá slova, umožnění vypovídat se či vyplakat.
Co se dnes lidem honí hlavou, když někdo v jejich blízkosti zakašle?
Objevuje se znepokojení, obavy či strach, lidé jsou přirozeně více ostražití, je to normální.
Je vhodné, aby lidé se zdravotními obtížemi zůstali doma a/nebo dodržovali větší odstup od druhých a další hygienická doporučení. Objevovat se mohou i alergické reakce, můžeme se druhým omluvit a projev vysvětlit. V případě příznaků chřipky či onemocnění COVID-19, kontaktujte telefonicky lékaře.
Jak mluvit o koronaviru s dětmi?
Otevřeně, pravdivě, přiměřeně věku.
Sami bychom se před rozhovorem měli zklidnit, hlídat si vlastní emoce i výraz tváře, děti nestrašit. Je důležité dětem vysvětlit a ujistit je, že jsou v bezpečí a nejsou ohroženy, že je máme rádi, vysvětlit opatření, která nastala, jak si má správně mýt ruce a čemu se vyhýbat.
Vysvětlit, co je smyslem karantény či dalších opatření, v čem spočívá virové onemocnění. Vysvětlit, že je také mnoho fám, které se týkají onemocnění, a ne všemu lze věřit. Je důležité dát dítěti prostor pro otázky a zeptat se ho, co všechno samo ví a co si o situaci myslí. Podobný přístup je možné uplatnit i u dospělých jakéhokoli věku.
Jak se teď mají lidé chovat ke zdravotníkům?
Při zjištění příznaků kontaktujeme lékaře či další zdravotníky nejprve telefonicky.
Respektujeme jejich pokyny a doporučení.
Při osobním kontaktu respektujeme jejich osobní bezpečnost. Zaslouží si i vyjádření uznání za mimořádnou zátěž, se kterou se nyní potýkají. Neměli bychom je zatěžovat potížemi, které nejsou akutní a které snesou odklad na později.
Jak můžeme zlepšit svou odolnost?
Zaměřujeme se na zlepšení odolnosti zdravotní, tělesné, psychické i sociální.
Dodržujeme základní hygienická a zdravotnická doporučení. Snažíme se o zdravou životosprávu (zdravá strava, dostatek spánku, relaxace, snaha vyhnout se větší konzumaci alkoholu či jiných návykových látek), udržení vnitřní rovnováhy, pozitivního myšlení a pozitivních emocí. Usilujeme o udržování nekonfliktních a dobrých vztahů s blízkými a okolím.
Nabízíme a přijímáme pomoc druhých.
Respektováním zdravotních, tělesných, psychických a vztahových doporučení přispíváme ke zvyšování obranyschopnosti našeho organismu.
Je ta krize vůbec k něčemu pro lidi dobrá?
Je to pro všechny náročné období.
Každá krize je však i příležitostí k růstu.
Dochází k semknutí rodin i komunity, někdy se zjednodušují a zlepšují mezilidské vztahy, dochází ke změnám hodnot. Po společném překonání krize se většinou společnost posune na vyšší úroveň fungování.
Jak se chovají Češi v krizových situacích?
Podle mých zkušeností z rozsáhlých či jinak závažných katastrof vnímám, že naši občané jsou často odolní, nezištně pomáhají druhým, jsou solidární, jejich výhodou je tvořivost, flexibilita, dovedou se semknout, když o něco jde, a odložit spory.



K tématu karantény a izolace
Jak se vyrovnat s pocity viny, že třeba mohu někoho nakazit, že jsem vůbec do té ciziny jezdil?
Uvědomit si, že jde o normální reakci na zátěž, že nebylo možné při odjezdu předvídat vývoj rizik, situace a opatření. Uvědomit si, že nejsme v této situaci sami a že můžeme pomáhat druhým.
Jak se vyrovnat s tím, že nemohu nic dělat?
Pomoc druhým pomáhá proti pocitům vlastní bezmoci. Uvědomme si, že věda a medicína koná, víme toho o onemocnění COVID-19 nyní mnohem více, víme více o možnostech ochrany.
Jak se vyrovnat s pocity vyobcování, že se na mě lidé dívají skrz prsty?
Komunikujme s těmi, se kterými máme dobré vztahy.
Uvědomme si, že nejsme v této situaci sami.
Pomáhejme druhým – materiálně, prací, slovem.
Jak předcházet „ponorkové nemoci“, když je v karanténě celá rodina?
Pomáhá být aktivní, domluvit si pravidla, odložit konflikty, najít si koutek jen pro sebe i společnou zábavu, strukturovat si čas.
Jak mohou pomoci moderní technologie při zajišťování sociálního kontaktu?
Velmi – využívejme telefonáty, videohovory, sociální sítě, elektronickou poštu při kontaktu s ostatní rodinou a přáteli. Dejme o sobě vědět, jak vše zvládáme.
Lze definovat člověka, který by mohl karanténu snášet hůř?
Jsou to lidé osamělí, lidé ve vyšším věku, lidé s tělesným onemocněním, lidé s problémy v oblasti duševního zdraví, lidé s potížemi v oblasti komunikace a pohybu (lidé se sluchovým, zrakovým, motorickým či mentálním postižením).
Zranitelnou skupinou jsou také zástupci menšin a cizinci. Je potřeba těmto zranitelným skupinám více pomáhat, pomoc jim proaktivně nabízet a zprostředkovávat služby a informace.
naši Partneři


